Ti z vás, kdo se alespoň trošku pohybují ve světě autorské tvorby, už tuší, o co se jedná. Ano, i na mě přišlo udání z ČOI. Ne jednou a navíc za opravdu krátkou dobu působení na trhu. Lidská závist a snaha škodit jednoduše nezná mezí, obzvláště pak zde v České republice. O tom, co si o takových nešťastných lidech myslím bych se dokázala moc dobře rozepsat, ale pro mě je hlavní úplně jiná stránka věci.
Vše začalo těsně před prázdninami. Zrovna jsem se vzbudila, podívám se na telefon a zahlédnu email: kontrolní nákup z ČOI. Ve zlomku sekundy jsem byla probraná. Ihned jsem paní volala a sjednali jsme si schůzku. I když jsem věděla, že se toto tvůrcům děje, měla jsem doslova nahnáno. Jak moc jsem porušila předpisy? Kolik budu proboha platit pokutu? Budu moci ještě vůbec kolotoče vyrábět? Zatnula jsem pěsti a šla jsem otázkám se vší pokorou vstříc. V mém šoku mne uvítala moc milá paní. Vysvětlila mi, že se snažili udavače několikrát odmítnout s tím, že mé výrobky nejsou nebezpečné. On (vlastně ona) ale moc dobře věděla, o čem mluví, jaké zákony se na kolotoče vztahují a kontrolní nákup si doslova vydupala. V tomto momentě nám bylo jasné, že se jedná o konkurenční boj. Zdravý konkurenční boj ano, ale takhle? No fuj!
Ale chci se vrátit k tomu pozitivnímu. Paní z ČOI se na udání naštěstí tvářila podobně jako já. Byla ochotná mi zodpovědět všechny otázky ohledně značení a všech náležitostí, které výrobek musí mít. Díky ní a její trpělivosti jsem dostala informace opravdu z první ruky! A to je k nezaplacení.
Vím, že tyto informace by se hodily i dalším tvůrcům, a tak jsem s pomocí Báry z Lesito (která čelila udání v podobném čase jako já), sepsala pár rad, které by při případných kontrolách mohly pomoci:
1) označte své výrobky – ideálně pevně všitou cedulkou, nebo umístěte značení alespoň viditelně na krabici nebo jiný obal. Označení musí zahrnovat: jméno výrobce, adresu působení a IČO;
2) označte také z jakého materiálu je zboží vyrobeno a pokud se jedná o textil, tak i jeho údržbu – zde ale pozor na symboly údržby, které jsou placené (ne však vysokou částkou);
3) označte každý výrobek i jeho varianty specifickým kódem, aby se dal produkt jednoduše identifikovat;
4) nezanedbejte obsah obchodních podmínek na svém eshopu;
5) pokud prodáváte výrobky pro děti, zvláště pak pro děti do 3 let, musí mít samozřejmě certifikaci – což málokdo z malých tvůrců má, kvůli finanční náročnosti. Bohužel označení výrobku jako dekorace nepomůže. Certifikace určitých výrobků (hraček, kolotočů, dále například elektroniky) je ze zákona daná a nedá se nijak obejít.
A jak to všechno dopadlo? Po třech měsících se šetření uzavřelo pokutou na místě. Celkem 10 000 Kč. Jsem sice o 10 tisíc lehčí, ale mám spoustu užitečných informací a jistotu, že teď už si na mě jen tak někdo nepřijde. A mimo to - mám další potvrzení, že i zdánlivě nepříjemné situace se dají ve výsledku zvládnout takto pohodově a neskutečně mile. Děkuji moc paní úřednice z ČOI! Ale snad už se nikdy neuvidíme :).
Edit:
Po zveřejnění článku na mne přišlo udání ještě dvakrát. Naštěstí už jsem měla hračky certifikované, a tak jsem vyvázla bez pokut. Udavači všech zemí, styďte se!